Advent znamená v latině „příchod“ je to začátek cirkevního roku a taktéž období čtyř neděl před Vánocemi. Je to očekávání příchodu Ježíše Krista. Jedná se o duchovní přípravy na Vánoce. Doba přemýšlení a dobročinnosti. Dříve byla tato doba adventní zároveň dobou postu, kdy byly zakázány zábavy, svatby a hodování. V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků, jejichž přirozeným rytmem byla intenzivní práce v době od jara do podzimu, kdy bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce a odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly práce domácí.
Letos připadá první adventní neděle na 2. prosince, v tento den se po celé republice rozsvítí Vánoční výzdoba a hlavně první svíčka na adventním věnci, jedná se o svící proroků.....Druhou svíčku takzvanou Betlemskou na adventním věnci zapálíme 9. prosince, třetí Pastyřskou svíci 16. prosince a poslední čtvrtou Andělskou 23. prosince. Někdy taktéž můžeme zaslechnout označení adventních nedělí jako železená, bronzová, stříbrná a zlatá. Tyto názvy jsou použivány čistě v obchodním odvětví, s křesťanstvím a tradicí to již nic společného nemá.
Vyznamnými dny v období adventu je taktéž 4. prosince kdy ma svátek sv. Barbora a 6. prosicnec, kdy má svátek sv. Mikuláš. Na sv. Barboru tradičně řežeme „BARBORKY“ jedná se o větvičky stromů, které by měly rozkvést do Vánoc, ta „BARBORKA“, která rozkvete o Vánocích přináší do domu štěstí a pokud žije v domě dívka na vdávání předpovidá ji rozkvetlá „BARBORKA“ svatbu. Předvečer sv. Mikuláše obchází mikuláš s čertem a andělem rodiny a zjišťují zda byly děti celý rok hodné nebo zlobily. Poté musí přednést basničku nebo písničku, pak následuje odměna. U hodných dětí je to většinou sladký balíček a u zlobivých uhlí.
V adventí době si rádi své domovy zdobíme jmelím. Jmelí má rodině přinášet štěstí. Pokud se pár pod jmelím políbí, zajistí jím to lásku na celý rok až do dalších Vánoc. V době adventní se taktéž peče cukroví, tato činnost umožňuje rodině strávit společný čas a dům nádherně provoní. Taktéž nemůžeme zapomenout na pečení perníčku, aby do Vánoc krásně změkly. Tato tradice se u nás vykonává již od 12. století. V dávných dobách se v období adventu pekly Vánočky, do kterých pekaři zapékali mince, která předpovídlala nálezci zdraví a bohatství. Pokud Vánočka popraskala znamenalo to neštěstí.
Těsně před Vánocemi se zdobí vánoční stromeček, na tento čas se děti s rodičemi těší nejvíce. Toto období znamená, že Vánoce jsou již opravdu za dveřmi. Zdobení stromečku má svůj původ, chvojí chrání domov před vším zlým a větve jehličanů symbolizují věčný život.
A již přichází nejkrásnější a nejočekávanější den v roce a to ŠTĚDRÝ DEN, který se slaví 24. prosince. V tento den se dodržují různé zvyky jako je půst, aby jste večer viděli „zlaté prasátko“. Navštěvují se kostely, hřibitovy, rodiny a všichni se připravují na štědrovečerní večeři.
V mnoha domácnostech se připravuje rybí polévka. Jako hlavní pokrm se připravuje smažený kapr s oblíbeným bramborovým salátem. Kapr se stal jako hlavním jídlem až v 2. polovině 19. století neboť se jeho cena stala dostupnou pro široké obyvatelstvo, připravoval se jako kapr na „černo“. Jako smažený se začal připravovat v roce 1895 a přišel k nám z rakouské kuchyně. Bramborový salát se objevil v české kuchyni během 2. světové války.
Po slavnostní večeři se usedá k Vánočnímu stromečku a rozbalují se dárky, které Ježíšek nadělil. Pak už se jen stačí pohodlně usadit na pohovku a sledovat tradiční pohádku Tři oříšky pro Polpelku, která se u nás každoročně promítá a užít si s rodinou zbytek svátků.
Doufáme, že jsme Vám pomalu připomněli, že advent a svátky již jsou za dveřmi a již jsme Vás naladili na Vánoční atmosféru.
Přejeme příjemné prožití adventu i svátků Vánočních ......
