Stromeček, andělé, svíčky, rozesmáté dětské tvářičky a láskyplné pohledy. To jsou Vánoční svátky, na které se každoročně těšíme. Pomyslným posledním dnem přípravy na Vánoční svátky je vlastně Štědrý den. Na tento den se těší především děti, neboť vědí, že po štědrovečerní večeři budou obdarovávány spoustou dárečku, na které určitě každé dítko psalo dopis Ježíškovi. Den s nenapodobitelnou atmosférou, ve kterém si mají všichni lidé tak nějak k sobě blíže, byl po staletí vždy jen Štědrý večer, jakožto předvečer Narození Páně. A to zřejmě proto, že Židé počítají počátek dne od západu slunce a nikoliv od půlnoci. Tradičně se v tento den rodiny navštěvují, tedy většinou na návštěvu jezdí tatínci s dětmi a maminky chystají štědrovečerní večeři. Alespoň takto si to pamatuji z dětství :-). Štědrý den jako takový náleží ještě do adventu, a až s vyjitím první večerní hvězdy začínají Vánoce…..
Kapr a bramborový salát?
Asi nejvýznamnější rodinným společným jídlem z celého roku je dozajista štědrovečerní večeře. U většiny Čechů se štědrovečerní hostina skládá z rybí polévky a jako hlavní chod se podává kapr, anebo vinná klobása, která je určena pro ty, kteří nejedí ryby. Se štědrovečerní večeří se však pojí krajově mnoho zvyků, které do určité míry přetrvávají do dnešních dob. Kapr, jako hlavní jídlo štědrovečerní večeře však nemá v českých zemích dlouholetou tradici. Štědrý den zůstával i nadále postním dnem, tudíž se jedlo jídlo postní a maso se nahrazovalo rybami. A nejedl se pouze kapr, připravovaly se i jiné sladkovodní ryby, jako lín či sumec.
Kapr, jako běžné štědrovečerní jídlo, se do našich kuchyni dostal až ve druhé polovině 19. století. Připravoval se dle dochovaného receptu jako „kapr načerno“, který se připravoval tři dny dopředu, a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podávaný byl se šiškami anebo knedlíky. Kapr takový, jak ho známe dnes – smažený, na něhož nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895, se k nám dostal z rakouské kuchyně.
Bramborový salát se na menu štědrovečerní večeře začal psát až během 2.světové války a jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.
Vánoční stromeček
Ani Vánoční stromek v Česku nemá dlouholetou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19.století v bohatých pražských měšťanských rodinách.
Na tradičních vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.
Přejeme krásné Vánoce.
Váš Nábytek v kostce.
Mohlo by Vás ještě zajímat:
Advent, čas ztišení, zamyšlení a pokory.
Nejoblíbenější vánoční cukroví.
Vánoce a jejích vánoční příběh.
