Souhlasíte s námi, že Vánoce jsou nejkrásnější svátky v roce, a že jejich kouzelná atmosféra je ničím nenapodobitelná? Adventní čas se nese v duchu porozumění, lásky, rodinné sounáležitosti a především rozesmátých dětských očí. Vždyť Vánočními svátky si připomínáme narození Ježíše z Nazareta, který tehdy v noci za jasného svitu hvězdy, spokojeně spinkal na seně v jeslích. Ale nepředbíhejme, neboť Štědrý večer předchází tzv. Adventní čas, který symbolizuje právě radostné očekávání na zrození Spasitele.
Radostným očekáváním je právě tzv. adventní čas, který má být ve znamení pokoje, rozjímání a pokory. Ještě za dob našich babiček byl právě tento čas dobou půstu, kdy se nesmělo zpívat ani tančit. Advent začíná první adventní neděli a končí večerem Štědrého dne. Jsou čtyři adventní neděle, proto čtyři svíčky na adventním věnci. Každou další neděli zapalujeme o jednu svíčku navíc, a až se rozhoří všechny čtyři, víme, že je blízko Štědrý večer
Slovo Advent pramení z latinského slova „adventus“, což v přetlumočení označuje příchod (původně z řeckého slova epifaneia – zjevení). V dávných dobách, ještě před příchodem křesťanství, bylo toto období spojováno se zimním slunovratem a je tudíž chápáno jako očekávání jara. S příchodem křesťanství se začalo právě v tomto období slavit narození Ježíše Krista. V západním křesťanství bylo tehdy adventních nedělí 4 až 6, až papež Řehoř Veliký ustanovil jejich počet na čtyři.
Každá neděle nese také svůj název. Po železné přichází neděle bronzová, pak stříbrná a nakonec zlatá. Pojmenování neděli podle kovu však nemá s historii křesťanských Vánoc nic společného. Tato zvyklost je poměrně mladá. Historici tvrdí, že označení nedělí je jen reklamní tah obchodních řetězců, který vznikl za první republiky. Zvyšující se cena kovu symbolizuje stupňující se nákupní šílenství.
O adventu se města promění v pohádkový svět s miliony světýlek. Rozsvěcené vánoční výzdoby, Betlémy a Vánoční stromy nenechají nikoho chladnými. Nejvíce jsou však nadšeny děti, které se již nemohou dočkat na příchod Mikuláše a na Štědrý Večer, kdy se budou radovat ze spousty dárků.
Pokud chcete zažít neopakovatelnou předvánoční atmosféru, můžete vyrazit na předvánoční jarmarky či trhy. Nálada je na těchto místech opravdu kouzelná a lidé si mají k sobě tak nějak blíže. Tuto akci můžete spojit s nakupováním dárku, či jiných se svátkem spojených předmětů a také adventních věnců.
Adventní věnec
Tradičním a asi nejznámějším symbolem Adventu je adventní věnec, který slouží k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Věnec má od nepaměti svůj význam. Je znamením vítězství, důstojnosti, projevem úcty, radosti a slávy. A takto o něm píše i Bible („Neboj se. Buď věrný a dám ti vítězný věnec života.“ ( Zj 2,10). Adventní věnec je také symbolikou Kristova Kříže, proto je rozmístění svíček na adventním věnci do všech světových stran.
Výkladů o původu adventního věnce je hned několik. Někteří tvrdí, že rozsvěcování svíček na adventním věnci nepřímo pochází ze židovské tradice staré 2000 let, svátku světel, zvané Chanuka. S tím rozdílem, že na chanukových věncích najdeme svíček více. Jíné zdroje uvádí, že věnce a svíce byly používány už před příchodem křesťantví, a křesťané tento zvyk převzali až v 16. století, anebo se můžeme dočíst, že tradici věnců založil v roce1839 kněz Hinrich Wichen, který poprvé před Vánocemi pověsil dřevěný kruh se svícemi či protestantský teolog Johann Hinrich Wichern až v 19. století. Ať už to bylo tak nebo onak, pravdou zůstává, že tento zvyk v našich končinách zdomácněl a stal se symbolikou adventu.
Adventní věnec je symbolikou Kristova kříže, proto rozmístění svíček na všechny světové strany. Módní trendy často vítězi nad tradicemi, proto se dnešní podoby adventních věnců mohou lišit od původních zvyků. Můžeme tedy vídat i věnce se svíčkami rozmístěnými v řadě, či jakkoliv jinak. Stejně tak se od původních zvyklostí může lišit i jeho barevná kombinace.
Liturgickou barvou adventu je fialová, která je barvou pokání, ztišení a čekáni. Třetí neděle adventní, zvaná Gaudate má barvu růžovou, ta symbolizuje radost. Proto by měl věnec mít 3 svíčky fialové a jednu růžovou. Objevuje se však varianta i s pěti svícemi. Ta pátá má být bílé barvy, umístěna uprostřed věnce. Bílá barva má symbolizovat čistotu Ježíše Krista.
Jiné tradice uvádějí, že svíčky by měly mít barvu červenou a zlatou. Červená je používána jako tradiční vánoční barva, symbolizující radost, srdce, Krista, důstojnost, vítězství, bohatství, štěstí a Kristovu prolitou krev.
Adventní kalendář
Adventní kalendář je také jeden z důležitých jevů předvánoční doby, který slouží k odpočítávání dnů do Vánoc. Původním cílem křesťanského adventního kalendáře je připomínat dětem radostnou událost příchodu Spasitele na svět a krátit jim tak čekání na dlouho očekáváné dárky. Bylo v něm také zaznamenáno i samotné poselství adventní doby. Doby, kdy se křesťané připravují na Vánoce a očekávají příchod Ježíše Krista.
Dříve, že se jejich podoba vžila jako otevírací karta s okýnky, ve kterých je většinou nějaká drobnost nebo sladkost, byly adventní kalendáře většinou uměleckými díly. První známý ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851. První tištěny kalendář vyrobil tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu. Nesl jméno „V Ježíšově zemi“, a byl to vlastně kalendář s malými barevnými obrázky přilepenými na lepence, který však ještě neměl otevírací okénka. Ty se začaly vyrábět až na počátku 20. století. Dnešní podoby adventního kalendáře, mohou mít nesčetně variant. Vyrábějí se papírové, látkové i dřevěné a mohou mít mnoho podob.
Přejeme příjemně strávený předvánoční čas.
Váš Nábytek v kostce.
Za zhotovení krásného adventního věnce z úvodní fotografie děkujeme kolektivu Zahradnictví kvítko.
