Adventní čas je období 4 týdnů před nejkrásnějšími svátky v roce Vánocemi. Adventní nálada se nese v duchu pokory, porozumění a vyčkávání. Je to doba radostného očekávání na narození Spasitele, a také na jeho druhý příchod na svět.
O adventu se města změní v kouzelnou zemi s miliony světýlek. Rozsvěcené vánoční výzdoby, Betlémy a Vánoční stromy nenechají nikoho lhostejnými. Nejvíce nadšení však projevují děti, které se již nemohou dočkat na příchod Mikuláše a na Štědrý Večer, kdy se budou radovat z mnoha dárků.
Neopakovatelnou předvánoční atmosféru, však skýtají i předvánoční jarmarky či trhy. Nálada je na těchto místech opravdu zázračná a lidé si mají k sobě tak nějak blíže. Tuto akci můžete spojit s nakupováním dárku, či jiných se svátkem spojených předmětů, třeba se svařákem či punčovinou v ruce.
Adventní věnec
Tradičním a asi nejznámějším symbolem Adventu je adventní věnec, který slouží k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. A již tuto neděli je čas na zapálení první svíce na adventním věnci, neboť právě 27. listopadu je první adventní neděle. První plamínek má symbolizovat také začátek nového liturgického roku. Každou další neděli zapálíme o jednu svíčku navíc, a až budou hořet všechny čtyři plamínky, je blízko Štědrý večer.
Každá neděle nese také svoje pojmenování. Po železné příjde bronzová, pak stříbrná a nakonec zlatá. Pojmenování podle kovu však nemá s historii křesťanských Vánoc nic společného. Tato obyčej je poměrně mladistvá. Historici tvrdí, že označení nedělí je jen reklamní tah obchodních řetězců, který vznikl za první republiky. Zvyšující se cena kovu symbolizuje stupňující se nákupní šílenství
Adventní věnec je symbolikou Kristova kříže, proto rozmístění svíček na všechny světové strany. Módní trendy často vítězi nad tradicemi, proto se dnešní podoby adventních věnců mohou lišit od původních zvyků. Můžeme tedy vídat i věnce se svíčkami rozmístěnými v řadě, či jakkoliv jinak. Stejně tak se od původních zvyklostí může lišit i jeho barevná kombinace.
Liturgickou barvou adventu je fialová, která je barvou pokání, ztišení a čekáni. Třetí neděle adventní, zvaná Gaudate má barvu růžovou, ta symbolizuje radost. Proto by měl věnec mít 3 svíčky fialové a jednu růžovou. Objevuje se však varianta i s pěti svícemi. Ta pátá má být bílé barvy, umístěna uprostřed věnce. Bílá barva má symbolizovat čistotu Ježíše Krista.
Jiné tradice uvádějí, že svíčky by měly mít barvu červenou a zlatou. Červená je používána jako tradiční vánoční barva, symbolizující radost, srdce, Krista, důstojnost, vítězství, bohatství, štěstí a Kristovu prolitou krev.
Výkladů o zrodu adventního věnce je hned několik. Někteří tvrdí, že rozsvěcování svíček na adventním věnci nepřímo pramení ze židovské tradice staré 2000 let, svátku světel, zvané Chanuka. Na chanukových však najdeme svíček více. Jiné zdroje uvádí, že věnce a svíce byly používány už před příchodem křesťanství, a křesťané tento zvyk převzali až v 16.století. Anebo, že tradici věnců založil v roce1839 kněz Hinrich Wichen, který poprvé před Vánocemi pověsil dřevěný kruh se svícemi či protestantský teolog Johann Hinrich Wichern až v 19. století. Ať už to bylo tak nebo onak, pravdou zůstává, že tento zvyk v našich končinách zdomácněl a stal se symbolikou adventu.
Adventní kalendář
Adventní kalendář je také jeden z důležitých jevů předvánoční doby, který slouží k odpočítávání dnů do Vánoc. Původním cílem křesťanského adventního kalendáře je připomínat dětem radostnou událost příchodu Spasitele na svět a krátit jim tak čekání na dlouho očekáváné dárky. Bylo v něm také zaznamenáno i samotné poselství adventní doby. Doby, kdy se křesťané připravují na Vánoce a očekávají příchod Ježíše Krista.
Dříve, že se jejich podoba vžila jako otevírací karta s okýnky, ve kterých je většinou nějaká drobnost nebo sladkost, byly adventní kalendáře většinou uměleckými díly. První známý ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851. První tištěny kalendář vyrobil tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu. Nesl jméno „V Ježíšově zemi“, a byl to vlastně kalendář s malými barevnými obrázky přilepenými na lepence, který však ještě neměl otevírací okénka. Ty se začaly vyrábět až na počátku 20. století. Dnešní podoby adventního kalendáře, mohou mít nesčetně variant. Vyrábějí se papírové, látkové i dřevěné a mohou mít mnoho podob.
Adevent
Slovo advent pochází z latinského slova „adventus“, což v překladu označuje příchod (původně z řeckého slova epifaneia – zjevení). V dávných dobách, ještě před příchodem křesťanství, bylo toto období spojováno se zimním slunovratem a je tudíž chápáno jako očekávání jara. S příchodem křesťanství se začalo právě v tomto období slavit narození Ježíše Krista. V západním křesťanství bylo tehdy adventních nedělí 4 až 6, až papež Řehoř Veliký ustanovil jejich počet na čtyři. Advent začíná první adventní neděli a končí večerem Štědrého dne. . Ještě za dob našich babiček byl právě tento čas dobou půstu, kdy se nesmělo zpívat ani tančit. Advent začíná první adventní neděli a končí večerem Štědrého dne.
Radostným očekáváním je tedy právě adventní čas, který má být ve znamení pokoje, rozjímání a pokory.
Přejeme příjemně stráveny předvánoční čas.
kolektiv Masivní postele.eu
