Advent (z latinského adventus, což znamená „příchod“) je začátek církevního roku a zároveň období čtyř neděl před Vánocemi. Je to čas očekávání příchodu Ježíše Krista a duchovní přípravy na Vánoce. Advent je obdobím rozjímání, přemýšlení a dobročinnosti.
V minulosti byla tato doba zároveň obdobím postu – byly zakázány zábavy, svatby a hodování. V západní tradici advent představuje také čas zklidnění. Tento rytmus odpovídal životnímu stylu našich předků, kteří během jara a léta intenzivně pracovali na polích, zatímco zimní období bylo věnováno odpočinku a domácím pracím.
Letos připadá první adventní neděle na 2. prosince, v tento den se po celé republice rozsvítí Vánoční výzdoba a hlavně první svíčka na adventním věnci, jedná se o svící proroků.....Druhou svíčku takzvanou Betlemskou na adventním věnci zapálíme 9. prosince, třetí Pastyřskou svíci 16. prosince a poslední čtvrtou Andělskou 23. prosince. Někdy taktéž můžeme zaslechnout označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Tyto názvy jsou používány čistě v obchodním odvětví, s křesťanstvím a tradicí to již nic společného nemá.
Významnými dny v období adventu jsou 4. prosinec, kdy má svátek sv. Barbora, a 6. prosinec, kdy slavíme svátek sv. Mikuláše. Na sv. Barboru se tradičně řežou „BARBORKY“, což jsou větvičky stromů, které by měly do Vánoc rozkvést. Ta, která vykvete právě o Vánocích, přináší do domu štěstí, a pokud žije v domě dívka na vdávání, předpovídá jí rozkvetlá „BARBORKA“ blížící se svatbu. Předvečer sv. Mikuláše obchází Mikuláš s čertem a andělem rodiny a zjišťují, zda byly děti hodné nebo zlobivé. Děti musí přednést básničku nebo písničku, a podle svého chování pak dostávají odměnu – hodné děti obvykle sladký balíček, zatímco zlobivé uhlí.
V adventní době si rádi zdobíme domovy jmelím, které má rodině přinášet štěstí. Pod jmelím se také traduje polibek páru, který má zajistit lásku po celý rok až do dalších Vánoc. V této době se rovněž peče cukroví, což umožňuje rodině strávit spolu čas a zároveň nádherně provoní dům. Nemůžeme zapomenout ani na pečení perníčků, aby do Vánoc krásně změkly; tato tradice se u nás vykonává již od 12. století. V minulosti se v období adventu pekly také Vánočky, do kterých pekaři zapékali mince – jejich nález měl předpovědět zdraví a bohatství. Pokud Vánočka popraskala, znamenalo to naopak neštěstí.
Těsně před Vánocemi se zdobí vánoční stromeček, na který se děti s rodiči těší nejvíce. Tento zvyk znamená, že Vánoce jsou již opravdu za dveřmi. Chvojí chrání domov před vším zlým a větve jehličanů symbolizují věčný život.
A pak přichází nejkrásnější a nejočekávanější den v roce – ŠTĚDRÝ DEN, který slavíme 24. prosince. V tento den se dodržují různé zvyky, například půst, aby se večer vidělo „zlaté prasátko“. Lidé navštěvují kostely, hřbitovy a rodiny a připravují se na štědrovečerní večeři.
V mnoha domácnostech se ve Štědrý den na jídelním stole objevuje rybí polévka. Jako hlavní chod se tradičně podává smažený kapr s oblíbeným bramborovým salátem. Kapr se stal hlavním pokrmem až ve 2. polovině 19. století, kdy se jeho cena stala dostupnou pro širší obyvatelstvo; původně se připravoval jako kapr na „černo“. Smažený kapr se začal připravovat od roku 1895 a tradice k nám přišla z rakouské kuchyně. Bramborový salát se v české kuchyni objevil během 2. světové války.
Po slavnostní večeři se usedá k vánočnímu stromečku a rozbalují se dárky, které nadělil Ježíšek. Pak už stačí pohodlně se usadit a sledovat tradiční pohádku „Tři oříšky pro Popelku“, která se u nás každoročně promítá, a společně si s rodinou užít zbytek svátků.
Doufáme, že jsme Vám tímto textem připomněli, že advent a Vánoce jsou již za dveřmi, a že Vás naladili na vánoční atmosféru.
Přejeme příjemné prožití adventu i svátků Vánočních ......
