Na svatého Martina nejlepší je husina. Svatý Martin na blátě, Vánoce na ledě. Tyto a další z pranostik doprovázejí 11. listopad, den kdy se slaví Svátek Svatého Martina. Celou kuchyni, se stejně jako každý rok, rozvoní dozlatova upečená svatomartinská husa a stoly se prohýbají nad svatomartinskými dobrotami. K tomuto svátku také neodmyslitelně patří i degustace mladého svatomartinského vína. Svátek je také spojován s příchodem první sněhové nadílky a také s pravým posvícenským hodováním.
Tradice ochutnávání vína a s tím spojených oslav však nejsou žádnou novinkou. Tyto zvyklosti vznikly už za vlády Josefa II. Vlastníci vinic chodívali právě na svatého Martina ke svým vinařům degustovat mladé víno a podle jakostí vína se rozhodovali, zda s vinařem prodlouží smlouvu na příští rok. Pokud byl majitel s vínem spokojen a prodloužil svému vinaři smlouvu, bylo co slavit. A tato tradice svatomartinských oslav se dochovala až dodnes.
Na mnoha místech se konají svatomartinské průvody v čele se Svatým Martinem na koni, svatomartinské poutě a svatomartinské oslavy s vydatným hodováním, a vším, co k nim patří.
Zvyk, že se v tento den pečou svatomartinské husy se podle legendy přisuzuje sv. Martinovi z Tours, který se měl před svými pronásledovateli ukrýt v husníku. Husy ho však svým hlasitým hýkáním prozradily, proto jsou za svou zradu hlavním chodem svatomartinského menu.
Kdo byl svatý Martin?
Martin de Tours se narodil roku 316 v římské provincii Panonie ve městě Sabaria. Podle dochovaných poznatků jde bezpochyby o město Szombathely na území dnešního Maďarska. Martin se narodil do rodiny vysloužilého římského vojáka, který si přál, aby jeho syn kráčel v jeho šlépějích. Martinovo srdce však zasáhne křesťanství a víra v Ježíše Krista, ale protože jeho rodiče jeho víru spolu sním, nesdílí, je v 15. letech odveden do armády. Podle legendy se však Martin své víry nevzdává ani v armádě. I v těchto podmínkách žije skromně, pokorně a dokonce i ke svému otrokovi se chová jako ke svému bližnímu, což dokazuje jedna z legend o plášti, podle které měl za jednoho mrazivého zimního večera, darovat polovinu svého pláště, polonahému žebrákovi prosícího o almužnu před brány města. Podle legendy Martin příští noc spatřil Ježíše, který měl na sobě půlku Martinova pláště a říkal svým andělům „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.“ Scenérie dělení pláště patří po celá staletí k nejznámějším a nejoblíbenějším uměleckým motivům.
Po této události odchází z armády, nechává se pokřtít a zasvětí svůj život misii, modlitbě, rozjímání a skromnému životu poustevníka. Když je v roce 370 vysvěcen na biskupa zahájí velké obracení tehdejších Gálů na křesťanství. Zaníceně káže evangelium na venkově a potírá pohanství.
Martin de Tours zemřel ve věku 80. let na jedné ze svých misijních cest v Candes 8. listopadu 397. Jeho pohřeb, na něhož přišly obrovské davy lidí, se konal právě 11. listopadu. Nad jeho hrobem, který se stal cílem mnoha poutníků, byla postavena bazilika svatého Martina. Za Francouzské revoluce byla zničena, ale úcta k němu se nepřestala šířit. V královském paláci v Paříži je dodnes uchován jako významná relikvie, Martinův plášť.
Také my v našem kolektivu Nábytek v kostce se na tento svátek každoročně připravujeme. Stalo se tradicí, že se společně scházíme a okoušíme nejrůznější svatomartinské lahůdky a degustujeme svatomartinská vína, která si jako každý rok přivážíme z Moravy, a uchováváme ho v masivních stojanech na víno. Jen díky těmto masivním stojanům na víno víme, že náš vinný poklad je v bezpečí a perfektně uskladněn.
Čekání na první sněhové vločky.
Tak jako každý rok, tak určitě i letos Martin nasedne na svého bílého koně a bude se projíždět městy doprovázen průvodem všech svých příznivců a také dětmi, čekajícími na první sněhové vločky. Na mnoha místech se také bude konat svatomartinský jarmark, svatomartinská pouť a svatomartinské hody, se vším, co k nim patří. Voňavá dokřupava upečená svatomartinská husa, svatomartinské rohlíčky či svatomartinské víno, si určitě nenechá ujít nikdo z nás.
A vůbec nebude vadit, že nenasněží. Však se určitě brzy dočkáme, nechme to na přírodě, však ta nejlépe ví co a jak. Paní zima se určitě ohlásí sama. A až první sněhové vločky spadnou na tuto zem a sníh všechno přikryje bílou přikrývkou, zalezte si do postele, přikryjte se peřinou a můžete v klidu listovat našimi stránkami, kde se každý den něco děje.
Přejeme krásný svátek :-).
