Také jste se už těšili na jaro? Až nám první sluneční teplé paprsky zahřejí naše tváře a stvrdí tak fakt, že zimní královna, alespoň pro tento rok, předala svoji vládu? Vždyť není nad to, posadit se na zápraží svého domu a nechat se unášet zpěvem ptáků a pozorovat, jak se každým dnem stromy, keře a tráva zbarvuji do jarní zeleně a květoví hýří pestrou paletou barevného spektra. Dech beroucí podívána, která každým rokem s příchodem jara nikdy neomrzí. Jaro je rovněž spojováno s Velikonocemi. Svátkem, v jehož symbolu jsou malovaná vajíčka, zajíčci, beránek a pomlázka.
Ale víme vůbec, proč se Velikonoce slaví?
Velikonoce jsou vůbec největším církevním svátkem, spojovány s památkou a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Velikonoční období je taktéž spojováno s mnoha lidovými tradicemi, které jsou spjaty s vítáním jara, které však s náboženskými svátky souvisí jen okrajově. Tyto svátky nemají, na rozdíl od Vánočních svátků, pevné stanovené datum. Jsou tzv. pohyblivými svátky, kdy se datum mění v závislosti na datu prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Datum Velikonoc je odvozen od židovského svátku Pesach, který se slavil 14. dne měsíce nisan, v den prvního jarního úplňku.
Jak jsem již zmiňovala, Velikonoce jsou největším církevním svátkem, kdy si připomínáme smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Poslední týden dlouhého postního období nese jméno Pašijový týden, ve kterém si každý den nese svoje jméno – Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa – v tento den zradil Jidáš Ježíše, Zelený čtvrtek, Velký pátek – den smutku, kdy Ježíš byl odsouzen a ukřižován, Bílá sobota je den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu a Velikonoční neděle je pak oslavou zmrtvýchvstání.
Oslava velikonoc trvá celých 50 dní a vrcholí svátkem Seslání ducha svatého – letnicemi. 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u Otce.
Hody, hody, doprovody….
Velikonoce jsou rovněž chápany jako svátky jara spojeny s oslavami a veselím, které jsou také mnohdy komerčním tahem. Prodávají se čokoládové velikonoční ozdoby, pomlázky, velikonoční pohledy a cukroví v podobě, beránku, zajíčků či vajíček. V českých končinách je prastarou tradicí koledování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Nejznámější velikonoční koledou je krátká říkanka: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”
Ačkoli může být pomlázka pro ženy mnohdy bolestivou záležitostí, nemá být údajně jejím smyslem ženy pokořit. Má vyzdvihnout zájem mužů o nás ženy, a vyšlehání má být symbolem zdraví a plodnosti :-). No, myslím si, že spousta žen u nás Česku by raději přivítala anglický zvyk, kdy přivazují ženy k židlím muže a propuštění požadují za peníze :-).
