Duha je okouzlujícím přírodním jevem, který svým nenapodobitelnou nádherou dokáže fascinovat snad doslova každého. Objeví se jen za určitých podmínek, a to bohužel jen na velice krátký čas. Možná vás už i napadlo spočítat, kolik má barev. Ano, je jich šest. Směřují od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu, vždy ve stejném pořadí. Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová.
Snad odjakživa se lidé snažili vysvětlit vznik a princip duhy. Předvědecké vysvětlení byly velmi různorodé a duha byla pro některé národy znamením naděje a smíření, pro jiné symbolem démonických sil. Například podle Bible je duha symbolem božské dohody se Zemí o tom, že už nedojde k zhoubné potopě.
O jedno z prvních téměř vědeckých vysvětlení se pokusil ve starověku řecký učenec Aristoteles (384 - 322 p.n.l.), když vysvětloval duhu jako odraz slunečních paprsků na deštném mraku. První vědecké vysvětlení duhy na principech geometrické optiky předložil právě objevitel zákonu lomu světla francouzský učenec René Descartes (1596 - 1650).
Duha vzniká při dešťové přeháňce, která je téměř u konce. Sice stále ještě prší, ale sluneční paprsky už ozařují kapky deště. V těchto dešťových kapkách dochází k lomu světla, k rozkladu a odrazu, a tak na opačné straně než svítí Slunce, můžeme sledovat duhu. Čím jsou kapky větší, tím je duha zářivější. Zabarvený zářivý oblouk, který sledujeme na deštivé obloze, představuje duhu, která je nápadná barevným zbarvením.
Světlo každé duhové barvy má odlišný index lomu a tedy paprsky vycházející z dešťových kapek se budou koncentrovat pro jednotlivé barvy v mírně odlišných úhlech, čímž se vysvětlují barevné pruhy v duze. Červené světlo se láme nejméně, fialové nejvíce, proto jsou krajními barvami duhy. Jas a zřetelnost barevných pásů se může značně měnit, ale pořadí barev zůstává stále stejné: nejvnitřnější je fialová a ta přechází postupně do různých odstínů modré, zelené, žluté a oranžové, až na vnějším okraji je červená.
Paprsky světla lze uvnitř kapky odrazit vícekrát a některé z nich budou i pozorovatelné jako sekundární (vedlejší) duha. Sekundární duhu můžeme sledovat na obloze výše, než se nachází primární duha. Sekundární duha má pořadí barev opačné oproti primární, protože vzniká na základě ještě jednoho odrazu, kde se pořadí barev obrací. Sekundární duha je díky tomuto navíc odrazu oproti primární duze slabší, protože při každém odrazu se "síla" světla zeslabuje.
Běžně pozorujeme duhu jako oblouk. Jednou z nejčastějších odpovědí na otázku proč má duha kruhový tvar, bývá odpověď: Neboť Země je kulatá. Možná by někdo odpověděl, protože Slunce je kulaté. Tyto odpovědi nejsou správně. Vždyť když pozorujeme duhu v malém vodopádu, sotva její tvar může ovlivnit tvar Země. Správnou odpovědí je, že duha má tvar kruhového oblouku, protože kapka vody má tvar koule. Paprsky světla dopadají na kapku nejen v jedné rovině, ale ve všech rovinách, proto vidíme duhu jako oblouk symetrický kolem osy, kam směřuje pozorovatelů stín vrhán Sluncem. Proto z vysokých kopců či z letadla je pozorovatelná duha jako uzavřený kruh.
I my v Nábytku v kostce si hrajeme nejen s barvami duhy. V našem sortimentu naleznete kromě fialové, zelené, modré, bílé či hnědé i barvy přírodní. Nahlédněte proto k nám a najděte právě tu barvu, která je vám nejbližší.
